LSD - můj nezvedený kamarád

Název tohoto příspěvku jsem si vypůjčil od pana Alberta Hofmanna, objevitele LSD.

Tento člověk totiž včera 29.4.2008 zemřel ve věku 102 let.

Albert Hofmann se narodil ve Švýcarsku v roce 1906, vystudoval chemii a po studiích byl zaměstnán ve výzkumných laboratořích firmy Sandoz, kde pracoval na výzkumu houby Paličkovice nachové (námel). Jeho úkolem bylo rafinovat a syntetizovat v ní obsažené aktivní složky k farmaceutickým účelům. Dlouhodobým výzkumem se nakonec dopracoval v roce 1938 k syntéze LSD-25. Látka byla původně zkoumána ve spojitosti s léčbou srdečních chorob, její výsledky na pokusných zvířatech však v tomto ohledu byly nepřesvědčivé a neuspokojivé a LSD tak na 5 let putovalo do trezoru. Když v roce 1943 obnovil výzkum alkaloidů námelu a znovu syntetizoval LSD-25, došlo k nehodě a přes kůži potřísněné ruky se LSD poprvé dostalo do těla člověka. O tomto prvním ryze náhodném zážitku později napsal:
"Upadl jsem do zvláštního, nikoli nepříjemného stavu. Podobal se opilosti a charakterizovala jej výrazně zjitřená fantazie. Jako ve snách jsem vnímal nepřetržitý proud fantaskních, mimořádně plastických obrazů prazvláštních tvarů s intenzivní kaleidoskopickou hrou barev. Asi po dvou hodinách se můj stav vrátil do normálu."
Samozřejmě si spojil tento zážitek s látkou LSD-25 a hned druhý den vypil 250 miligramů LSD rozpuštěných ve vodě. Ihned poté požádal svého asistenta, aby jej doprovodil domů. V té době panovala druhá světová válka a tak jediným dostupným prostředkem byl bicykl. Tato událost je v dějinách LSD známa jako tzv. bicycle day. Opět cituji jeho pozdější slova, jimiž popsal tento den: "Všechno jsem viděl zkreslené a nejasné. Usadil se ve mně nějaký démon, zmocnil se mého těla, mysli a duše. Prostor a čas se stávaly stále chaotičtější a já nedokázal jednat, jak bych chtěl. Nemohl jsem nijak zabránit hroucení světa kolem sebe... Cítil jsem se mimo své tělo. Moje já se vznášelo kdesi v prostoru. Myslel jsem, že jsem zemřel. Dokonce jsem viděl ležet na pohovce svoje mrtvé tělo..."
Veřejnosti byla tato látka představena v roce 1954. Předpokládalo se její využití v psychiatrii, neboť dokázala odblokovat pacientovy obranné mechanismy a mohl tak snáze hovořit o svých traumatech a problémech...
Postupem času se látka stala oblíbenou v intelektuálních kruzích, pro intelektuály znamenala bránu do bohémského světa. Také se testovala ve věznicích za účelem snížení sklonů k recidivě, opět s velmi příznivým účinkem. O látku se také velmi blízce začala zajímat armáda, která zkoumala její potenciální využití ve studené válce. Armádní testy prokázaly schopnost vyřadit při relativně malém množství látky z provozuschopného stavu na nějaký čas třeba i celou ruskou armádu. Přišla šedesátá léta a s nimi hnutí hippies a LSD se stalo v tomto hnutí masově využívanou záležitostí. LSD se legálně vyrábělo na mnoha místech... Koncem 60. let se ale nad kyselinou snů začaly stahovat mraky a po přezdívce Droga nebe a pekla se stala Drogou pekelných vizí. A posléze byla legální výroba LSD zcela zastavena. A dodnes patří v celém civilizovaném světě na seznam zakázaných látek, ačkoli v poslední době se v omezeném množství opět začíná s jejím testováním pro využití v medicíně a psychiatrii.

Nová látka zaujala psychiatry a psychology i v Čechách. Oficiálních experimentů v letech 1954-74 se účastnili pacienti léčeben i zdraví dobrovolníci. Na psychiatrické léčebně v Sadské se prý uskutečnilo na 3000 sezení s LSD, při nichž lidé zaznamenávali své vjemy a zrakové halucinace. A české LSD začala dokonce od roku 1965 vyrábět opavská Galena.

Své pocity a zkušenosti zaznamenal Albert Hofmann do knihy LSD, mé nezvedené dítě.


Můj osobní vztah k LSD se datuje od 4. ročníku gymnázia, kde jsem v rámci studia semináře psychologie a sociologie vytvořil práci na téma Halucinogenní látky, jejíž praktickou částí bylo zaznamenat subjektivní pocity z konzumace každé z nich a porovnání s ostatními drogami.

Od té doby se čas od času k LSD stále vracím a jsem přesvědčen o tom, že mne pokaždé něčím obohatí. Tímto ovšem neříkám, že bych chtěl někoho přesvědčovat, ať začne fetovat. Za prvé je takové nabádání trestné a za druhé stejně už všichni fetujete.